Kum apem a, apem beba...

veškeré mé fotografie z Grébovky i s popisky jsou k vidění > zde <

Snad každý obyvatel Vinohrad, Vršovic nebo Nuslí alespoň někdy zavítal do Grébovky. Ještě nedávno to býval sice poměrně velký, ale zanedbaný park. Kromě vinice a nepřístupné Gröbeho vily zde byly k vidění k snad jen rozbořené zdi a ruina těžko rozpoznatelného čehosi. Nikdo už vlastně neznal to tajemství, čím toto dílo kdysi vynikalo. Pamatuji se, že mě vždycky lákalo nahlédnout do té rozpadající se opuštěné věci. Měl jsem za to, že bych alespoň poodhalil to tajemství. Dnes už vím, že tou rozpadlou stavbou byl viniční altán. Už také vím, jak vypadal, protože před pár lety se dočkal rekonstrukce přesně podle toho, jak stál před mnoha lety. 

Ale začněme pěkně od začátku. A vlastně vůbec nejlépe je začít okamžikem, kdy bohatý obchodník Moritz Gröbe přijíždí do Prahy. Moritz (na některých nápisech po latinsku Mauritius) Gröbe byl židovského původu a narodil se 14. září 1828 v Kahle nedaleko Norimberku. Byl obchodníkem a do Čech se dostal už jako mladý díky svému zaměstnavateli, firmě Lanna. V té době to byla proslulá firma se sídlem v Českých Budějovicích se zaměřením na stavby v oblasti vodní a železniční dopravy, jako třeba tunelů, zdymadel, jezů, nebo i železničních tratí. Vždyť také některé významné pražské stavby byly dílem této firmy. Když firma přesídlila do Prahy, byl to pro Gröbeho významný krok. Nejprve se stal prokuristou a posléze i společníkem firmy A. Lanna a J. Schebek. Měl ve firmě velký vliv, zaměřil se především na železniční tratě, a protože byla v té době ve svém rozmachu, hodně na tom zbohatl.

Moritz Gröbe nabyl majetku a v šedesátých létech 19. století se rozhodl vystavět si letní sídlo. K tomuto záměru si šikovně vybral tehdy okraj Prahy, území mezi Královskými Vinohrady, Nuslemi a Vršovicemi. Nejenže odsud byl krásný výhled na Prahu, zároveň zde již po staletí stál vinohrad a ještě k tomu to bylo blízko železnice, která mimochodem ještě dnes vede z Prahy do Českých Budějovic. Místo, které si Gröbe vybral již tehdy mělo dlouho historii, dokonce tak dlouho, že se ztrácí v mlze. Vinohrad v Praze založil snad Karel IV. v roce 1356 po jeho nařízení, že se v okruhu 3 mil od Prahy musí pěstovat víno, možná je však vinohrad ještě starší. Za Karla IV. se na rozdíl od dnešní doby kolem Prahy rozléhaly vinice, proto se těmto místům říkalo „Hory viničné“. V době, kdy Gröbe pozemek koupil, stály zde ještě dvě usedlosti – Horní a Dolní Landhauska ze 17. století, na kraji pozemku také protékal potok Botič. Vinice předtím patřily baronu Jakubu Wimmerovi, pak dvornímu radovi Josefu Lumbemu. Ten zde také postavil letohrádek a z části vinice udělal sad. Právě od něho pozemky i usedlosti Gröbe odkoupil.

potok Botič na dolní hranici Grébovky
 

Zřejmě nebyla náhoda, že jeho firma poblíž zrovna hloubila železniční tunel, takže mohl použít zeminu k vyrovnání terénu budoucího parku. Konkrétně sem navezl 60 000 povozů zeminy. Moritz si šel za svým – chtěl novorenesanční sídlo podle italského vzoru, tak jak bylo moderní. Krom toho požadoval velký park. A tak se také stalo. Stavbou byli pověřen špičkový architekt Antonín Viktor Barvitius a dost se na ní podílel i tehdy mladý Josef Schulz, sochař Bohuslav Schnirch a Josef Vorlíček, výstavbu dokončil František Havel. Honosná „Villa Gröbe“ byla nakonec postavená na místě, kde předtím stála Horní Landhauska, na vršku, de facto na okraji srázu, aby z ní byl výhled a zároveň aby byl výhled i na ní. Horní Landhauska musela být tedy kvůli stavbě zbourána. Barvitius pobýval v Itálii a měl tak zkušenosti s italskou renesancí 15. století. Protože terén se zde dost svažuje, využíval terasy. Základní kámen vily byl položen 1.6. 1871. Stavba trvala od roku 1870 až do 1874, vila byla luxusně vybavená, měla třicet pokojů, zdobené stropy, mramorové schodiště.

pohled na Villu Gröbe s přilehlým vinohradem

Villa Gröbe stojí na místě tehdejší Horní Landhausky
 

Park se budoval ještě do roku 1888. Byl osázen vzácnými druhy dřevin, jeho součástí byl i vinohrad, na Gröbeho přání byl postaven Viniční altán a Grotta, neboli umělá jeskyně. Viniční altán dnes můžete vidět v té podobě, jak kdysi opravdu stál. Postaven byl i Pavilón, kde byl kulečníkový sál a střelnice. Grotta je zchátralá, takže jak dříve vypadala, to si můžeme jen představovat. Jisté však je, že skalky a celá grotta byla osázena vzácnými druhy rostlin, před ní pak stála velká kašna se sochou Neptuna. Jeskyně byla propletená uličkami, v kterých mohl Gröbe procházet. Grottu navrhl sám architekt Barvitius, sochu Neptuna postavil Bohuslav Schnirl. Tehdy však byla jedinečná, Barvitius nenašel v Evropě žádný ucházející vzor, tak jí navrhl podle svého. Když se podíváte, co z grotty dnes zbylo, tehdy to mohlo působit uklidňujícím dojmem, dnes to však zapůsobí spíše potemněle a ponuře. Po soše nejsou ani památky, z kašny zbylo pár kusů kamení, grotta je všemožně zamřížovaná, aby po ní nelezli pobudové, protože se občas stává, že někdo spadne a v horším případě se i zabije.

K soše Neptuna, která kdysi záhadně zmizela, se váže také zajímavý příběh: ZDE

Viniční altán a vinice sv. Kateřiny
 

Gröbe opravdu chudý nebyl, takovou vilu jen tak někdo neměl. Veřejnost do parku nahlédnout nesměla, ale Gröbe zde rád pořádal slavnosti a bály pro své známé. Získal, co si přál, měl tři dcery. Marie prý ráda sedávala pod lipou, která je po ní pojmenována. Jenže jeho štěstí moc dlouho netrvalo. Starého pána ranila mrtvice a sluhové ho prý vozili v kolečkové židli po parku a zvonili zvoncem, aby mu nikdo nestál v cestě. Zemřel pouhé tři roky po dokončení všech prací. Jeho potomci zde provozovali zahradnictví a aby park udrželi, za vstupné směla dovnitř i veřejnost a vilu pronajali Habsburkům. V období 1902 – 1905, kdy zde žila vnučka Františka Josefa I. Alžběta Marie Habsburská se svým chotěm Karlem Ottou Windischgrätzem. Ten se v Praze údajně zamiloval do české zpěvačky Marii Zieglerové, jeho manželka Alžběta Marie je však nachytala in flagranti přímo ve vile a na Marii Zieglerovou ve vzteku vystřelila. Tato událost se v Praze tak proslavila, že jedno divadlo dokonce hrálo na tento motiv úspěšnou hru, která se dočkala sedmdesáti repríz. Manželé vilu opustili po převelení Windischgrätze do Vídně, hra se však hrála dál.

Dolní Landhauska
 

Počátkem 20. století se rozhodla obec Královské Vinohrady, že „Grébovce“ hrozí rozparcelování a tím i zánik, rozhodla se jí tedy od Gröbových potomků koupit. 16. května 1906 jí jako Havlíčkovy sady otevřela pro veřejnost, v Grottě byla otevřena restaurace, kde se dalo tančit. I dnes by to bylo jistě vyhledávané místo. Vila dlouho sloužila Vysoké škole lesnické. Obec Královské Vinohrady v Grébovce nechala zřídila největší místní dětskou atrakci, velký skleník, tzv. Vivárium, kde bylo možno ve voliérách, akváriích a klecích spatřit klokany, krokodýly, aligátory, opice, papoušky a lvy nebo se podívat na cvičené psíky.

Pavilón
 

Roku 1937 se z vily stala Baxova domovina dětských zájezdů (podle jména primátora Velké Prahy), jenže to bylo jen nakrátko. Hned po okupaci vila slouží Hitlerjugend, a to až do osudového amerického náletu na Prahu 14.2. 1945, kdy vila dostala přímý zásah. Nastal velký požár a vila utrpěla velkou újmu, zásahy dostal i park. V té době byl v Grébovce stále zvěřinec (Vivárium), který byl také zasažen a některá zvířata díky tomu utekla, přičemž nejhorší byl asi útěk medvěda. Utrpěl park, jeskyně, víno, sklepy i vila.

Schody k umělým jezírkům
 

umělá jezírka, bohužel vyschlá
 

Vila se opravy dočkala roku 1953, jen místo Hitlerjugend se zde usadili pionýři (Ústřední dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka), úpravy dělal architekt Pavel Smetana, ale namalované srpy a kladiva vile moc neprospěly. V roce 1964 je celá Grébovka zapsána do seznamu kulturních památek, v roce 1989 pionýři nenávratně odcházejí. Vila Gröbe byla před několika lety opravena a sídlila zde soukromá taneční škola, stejně tak byl opraven (nebo spíše znovu postaven) viniční altán, který byl téměř rozpadlý, v současné době se opravují schodiště a zdi kolem celé Grébovky, Grotta stále chátrá (jestli je na ní ještě něco, co by chátrat mohlo). Sám vinohrad sv. Kateřiny mohl skončit podobně jako většina ostatních pražských vinic – zánikem. Až po sametové revoluci se zde pěstování vína obnovilo. Viniční altán byl za velké peníze obnoven, teď je otevřen i pro veřejnost, dá se zde koupit víno přímo z Grébovky (Rýnský ryzlink, Müller Thurgau, Rulandské modré, Rulandské šedé a Modrý Portugal), posedět nebo dát si něco k jídlu, často se zde konají svatby. Krom toho se v Grébovce od roku 1997 každoročně pořádá vinobraní. Obnova samotného parku by měla trvat do roku 2012, součástí Grébovky je dnes i dětské hřiště (na místě, kde stálo kdysi Vivárium), také Dolní Landhauska ještě stojí, avšak v podobě z roku 1871. Uvidíte jí hned po vstupu do Grébovky od Botiče, byla také před několika lety opravena.

S interiérem vily byl problém. Srpy a kladiva z éry socialismu už se také daly považovat za kulturní památku, nakonec byly ale přeci jen odstraněny.

Grébovka svou ponurostí lákala filmaře. V okolí grotty se natáčela část filmu Panna a netvor, dále se zde točily detektivky, za zmínku stojí i film Záhada hlavolamu.

Grotta, umělá jeskyně - včetně místa, kde kdysi stála fontána a uprostřed socha Neptuna
 

veškeré mé fotografie z Grébovky i s popisky jsou k vidění > zde <

 zdroje:

http://www.vinobraninagrebovce.cz/grebovka/

http://www.bydleni.cz/clanek/Historie-domu-XI

http://www.slavnevily.cz/vily/praha/grobeho-vila

http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-byl-moritz-grobe-pionyr-d69-/p_spolecnost.asp?c=A070806_110011_p_spolecnost_wag

http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/havlickovy-sady

http://www.novinky.cz/cestovani/161319-stavba-grobeho-vily-na-prazskych-vinohradech-byla-inspirovana-italskou-renesanci.html

http://www.praha2.cz/default.aspx?id=2293&ido=279&sh=-490420520

http://www.vinicni-altan.cz/1280/onas.asp

http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=428&type=18

http://www.praguecityline.cz/pro-handicapovane/havlickovy-sady-–-grobovka

http://www.vinohrady.cz/clanek.asp?20001218222856

http://cs.wikipedia.org/wiki/Havlíčkovy_sady

fotografie (Lanna): http://www.slavnevily.cz/img.php?id=194

 Aktualizace: Dnes je přístupná již zrekonstruovaná Grotta, stále však chybí socha Neptuna. Rekonstruované jsou i hradby, takže nějakou dobu bude Grébovka místem, kde se asi horory natáčet nebudou.